Nevěra a jak se s ní vypořádat

Nevěru řeší lidstvo pravděpodobně od doby, kdy vznikl v populaci požadavek na monogamní svazek. Je jedním ze signálů, že partneři nevnímají potřeby toho druhého nebo že daný člověk nemůže nebo neumí své potřeby ve svazku realizovat.

Společnost se s nevěrou vypořádávala zpravidla jednoduchým způsobem. Obvinila (potrestala) nevěrníka, politovala druhého z manželů. Nic se tím nevyřešilo, avšak společnost dala najevo, jak se vypořádá s tím, kdo porušuje pravidlo monogamie a odstrašila ty, kteří by případně chtěli být nevěrní.  Z hlediska psychického zdraví je toto řešení přibrzděním vývoje partnerského vztahu. Partnera nevěrníka/nevěrnici potkala situace, ve které ho okouzlil někdo jiný, zapřel sám sebe, vztah ukončil, ale nepoučil se.

Je zajímavé, jak se mění lidské potřeby v cyklech partnerského vztahu.  To, co bylo potřebou v den sňatku, zdaleka neodpovídá tomu, co partneři potřebují v době, kdy mají malé děti, kdy mají puberťáky, a když děti pomalu ale jistě rodiče nepotřebují. Pokud tedy má být partnerský vztah trvalý, musí partneři pravidelně revidovat své potřeby a hledat jak je naplnit.

Svou potřebu si někdy uvědomíme a někdy ke změně potřeb dojde mimoděk. Může tedy dojít k tomu, že partnera o změně svých potřeb neinformujeme. Každý z nás reaguje jinak: Někdo se více zaměří na svou práci, někdo jiný na děti nebo začne více komunikovat s přáteli. Někomu se však přátelský vztah může rozvinout a zamilovat se nebo se jednoduše nechá okouzlit někým jiným, inspirativním, vnímavým.

Pokud se v této oblasti chceme posunout dále, musíme v první řadě přijmout odpovědnost obou partnerů za vztah i za vše, co se v něm událo. Za rozvoj vztahu totiž nikdy nezodpovídá jen jeden. Tedy i já jako podváděný nemohu jednoduše přesunout vinu na partnera a žádat bezpodmínečnou změnu jeho chování. Hledáme tedy spolu, co u nového partnera hledal a zda to můžeme nastolit v našem vztahu. Můžeme pak zjistit, že touhu po změně máme oba dva a můžeme ji spolu realizovat.

Samozřejmě známý model navázání nového vztahu je jednodušší než realizace změn ve starém.  Věřím však tomu, že svému partnerovi stojíte za to, aby se do takového dobrodružství s Vámi šel.

Co nás ve vztazích naši předci neměli šanci naučit

Za posledních sto let se markantně zlepšila péče o zdraví člověka. Dožíváme se více let, než naši předci. V době, kdy oni umírali, my jdeme do důchodu. Jaký to má vliv na rodinu? Tisíce let jsme se učili kultivovaně navazovat vztahy. Seznamovat se, dělat dojem, reprezentovat, svádět, flirtovat… Univerzální radou rodičů pak bylo: to musíš vydržet. Ani naše rodiče nikdo neučil rozvíjet, transformovat a obnovovat vztah. Po několika letech se provedla příslušná oslava stříbrné, zlaté, diamantové svatby ať už to byl vztah, kdy se oba měli rádi nebo to zkrátka vedle sebe vydrželi. Mnoho dnešních lidí chce žít vztah, který bude kvalitní až do smrti.  Jenže jak na něj uprostřed tak bouřlivých změn? Už jen to, jakou proměnou prošla v posledních letech sexualita. Čím dále, tím více jde o fenomén, který lidé potřebují pro posilování vztahu, nejen k plození dětí. O tom se před sto lety mnoha lidem ani nesnilo.

Poslední dobou lidé víc a více naslouchají své přirozenosti a hledají svou svobodu. Ví, že ji potřebují, aby byli zdraví, aby se jim dobře žilo.  Jenže co pak dále? Navazujeme neustále nové a nové vztahy. Po určité době úvodní okouzlení padá, partneři spoléhají na to, že druhý to s nimi vydrží a místo abychom flirtovali se svým partnerem, jdeme o dům dál a zkoušíme to se sousedem nebo sousedkou. Samozřejmě je to cesta. Ve vztahu jsem se něco naučil, pochopil své chyby, poučil jsem se a vidím, že se stávající partnerem se nedá nikam posunout.  Chci rozvíjet sám sebe a své vztahy a partner se posunovat nechce, pak narážím na zeď a po stém pokusu hledám cestu v samotě nebo mne v tomto směru osloví někdo, s kým vidím další perspektivu a jdu s ním dál. Rozchod se stávajícím partnerem se může stát i pro něj příležitostí k transformaci a změnám pro něj užitečným.

Situace však může mít i jiný scénář. Nic nepochopím, použiji zažitý scénář: Někdo mne okouzlí, zamiluji se a vrhnu se opakovat staré chyby s novým partnerem.  Nový vztah mne nikam neposune, spoustě lidem ublížím a uvnitř prázdno. Pro okolí to zdůvodním tím, že život jde dál a že se to běžně děje, v sobě mám prázdno a posunu se o pár let dále, abych prožil to samé.

Běžně se v partnerském životě objevují krize. Krize ve vztahu je příležitostí k rozvoji, posunu. Starý model, že to musím vydržet, nebo si najít milence nebo milenku, nic nového nepřináší. Cesta transformace vztahu do nového vztahu je na první pohled náročná, ale přináší mnoho benefitů. Každá krize je znamením toho, že jsme buď zapomněli na nějaké své potřeby nebo, že nové potřeby o kterých jme nevěděli vyrostly a potřebuji je do vztahu zakomponovat. Je to náročné, protože chci změny a musím si je s partnerem vyjednat. Dobré je to, že pokud do toho půjdeme společně, už práce samotná nám přinese mnoho benefitů.

Pokud se chceme ve vztahu posunout, je potřeba splnit několik podmínek. V první řadě akceptovat partnerovu svobodu do změn nejít. Partner má svou svobodu, svou představu, my chceme změny a možná mu za ty změny nestojíme. Pak si musíme poctivě zvážit, zda je naše potřeba transformace tak silná, že akceptujeme rozchod.

Potřebujeme jasně pojmenovat své potřeby tak, aby jim partner porozuměl. Podobně jako my, musíme mít trpělivost při pojmenovávání potřeb partnera. Při hledání a pojmenovávání budeme potřebovat čas proto, abychom své potřeby pojmenovali jasně a srozumitelně. Následně pak máme příležitost s partnerem vyjednávat.

Dále je potřeba vysoká obezřetnost s prací s minulostí. Strašně jsme uvěřili tomu, že jasné pojmenovávání chyb vede k jejich napravení. Není tomu tak. Samotné pojmenování chyb nikam nevede, může naopak vztah rozklížit. Úplně stejně nikam nevede tvrzení, co mohl před lety partner udělat jinak. Pojmenovávání chyb musí být navázáno na jasně pojmenovanou potřebu a způsob, jak může být v budoucnu naplněna.

Musím říct, že pokud se Vám podaří přesvědčit partnera k takové změně, možná už v průběhu vztahové transformace prožijete novou energii. Pokud oba projdete proměnou, můžete vybudovat úplně nový vztah, o kterém se Vám snilo. Můžete zahodit vztahovou nudu a prožít nové chvíle, ze kterých budete čerpat benefity jak Vy, vaše děti i okolí.

Přeji Vám takové vztahy, které budou užitečné pro Váš osobní rozvoj. Chápající partnery, kterým budete stát za změny. Partnery, kteří srozumitelně pojmenují své potřeby a upozorní Vás na možnosti Vaší transformace. Jenom z oboustranného pochopení a respektování potřeb, ba i ochotě ke změnám, může znovu vyrůst vztah, kde dojde opět ke vzájemnému flirtu, jiskření a novým dobrodružstvím.

Kdo je kdo v nemocnici

Zorientovat se v osobách a obsazeních v nemocnici ve Zlíně je náročné.  Rozhodl jsem se napsat aspoň v kostce, jak jsem situaci mezi zaměstnanci na vnímal. Hejtman si zakládá na tom, že management je přespolní, což má za následek to, že je zde management, který nemá k areálu nemocnice ani k zaměstnancům (a mám obavu,že i k pacientům) pozitivní vztah.

Rozhodl jsem se poznat lidi v nemocnici na vlastní oči, abych neměl zprostředkované informace.

První skupina klade důraz na ekonomiku

Je zde více táborů lidí. Jedni, kteří jsou pro snížení všech možných (a to i mzdových nákladů), aby nemocnice mohla ekonomicky dýchat. Tato skupina je dost angažovaná a převážně se v ní nacházejí ekonomicky zaměření lidé. Prosazovali tvrdě racionální přístup a pokud jste se s nimi chtěli domluvit, musíte mít racionální argumenty, či data v tabulkách a tím podkládat svá tvrzení. Tato skupina byla původně ta, která nejvíce prosazovala novou nemocnici, protože v ní viděla východisko z mnoha problémů, které musela řešit. Dlužno říci, že tato skupina byla ta, která dávala hejtmanovi mnoho argumentů pro stavbu nové nemocnice a hejtman se o ni původně opíral před tím, než ho začala upozorňovat na slabé stránky jeho rozhodnutí. Dnes se této skupiny jak on, tak i přespolní management zbavuje.

Odboráři pomáhají k důstojnosti práce

Druhá skupina je vedena odbory a prosazovala co nejvyšší platy. Opět jde o angažovanou a pracovitou skupinu. Je však spíše citová než racionální. Podle mého mínění někdy moc nepromýšlejí dlouhodobé důsledky svých požadavků, nicméně se snaží vydobýt zaměstnancům jak důstojné podmínky, tak plat. Tato skupina je výraznou silou proti stavbě nové nemocnice. Vidí zde významné riziko předlužení nemocnice a předpoklad, že by splátky dluhu musely být saturovány ze mzdových nákladů. Zatím tento argument nebyl vyvrácen. Zvláště v situaci, kdy nemocnice ztratila ekonomy, kteří ji vytáhli z největších dluhů, stoupá riziko špatné hospodárnosti v řízení. Nejpozoruhodnější je to, že v podstatě tato skupina usiluje o to, aby se proplácely přesčasy, dostávaly mzdy za odvedenou práci a vůbec aby se dodržoval zákoník práce. Myslel jsem si, že odbory jsou přežitek, ale v případě zlínské nemocnice musím uznat, že je to významná síla, která pomáhá, aby práce v nemocnici byla aspoň trochu důstojná.

POZOR - NAHOŘE SE PRACUJE
Tabule přízemí budova vedení nemocnice

Olomoučáci – kam vítr, tam plášť?

A pak je tu třetí skupina přezdívaná často „Olomoučáci“, to proto, že většina z nich bydlí na olomoucku. Když s těmito lidmi komunikujete, nabydete pravděpodobně přesvědčení, že jim na osudu nemocnice nezáleží. Tato skupina se chová nejarogantněji, nikdy neargumentuje, pouze rozhoduje. Často napřed jedná a následně hledá argumenty pro svá rozhodnutí. Je potřeba říci, že jde o skupinu v nemocnicích v kraji tu nejmocnější. Tato skupina užívá insignií moci (nejlepší auta, nejlepší počítače a aroganci v běžné komunikaci). S běžnými zaměstnanci tato skupina spíše nekomunikuje. Je zajímavé pozorovat náhled této skupiny na novou nemocnici. Novou nemocnici někdy podporují někdy ne, podle toho, jak vypadá podpora hejtmana na kraji. Když v zastupitelstvu vyhrával názor pro novou nemocnici, jednoznačně stojí za tímto názorem. V momentě, kdy hejtman prohrál hlasování o nové nemocnici, prosazovali rekonstrukci staré. Nyní, kdy novou nemocnici zastupitelstvo odhlasovalo, opět stojí při hejtmanovi.

Kdo vlastně nemocnici řídí?

V čele této poslední skupiny stojí ředitel a předseda představenstva nemocnice. Je však potřeba dodat, že jednání s ředitelem mají zvláštní průběh: Když s ním chcete o něčem důležité jednat, zažijete přívětivý a chápavý, někdy dokonce konstruktivní rozhovor, vprostřed do jednání vstoupí jeho náměstkyně, vše během 3 minut rozhodne a pak si můžete s ředitelem opět vykládat o čem chcete. Při rozhovoru s ředitelem získáte pravděpodobně  dojem, že je jen figurkou, která rozhoduje podle jiných osob.

Práce ve zlínské nemocnici je boj

Tyto skupiny v nynější době mezi sebou v naší nemocnici bojují. „Olomoucká“ skupina má moc, tak se to snaží všem protivníkům „zavařit“. První skupinu se jim podařilo během druhého pololetí roku 2019 poměrně eliminovat tím, že jim vytvořili takové prostředí, že radši odešli.  Druhou skupinu se snaží eliminovat podobnými kroky, avšak tím, že je v ní řada zdravotníků, musí být opatrnější. Teď to vypadá, že pokud chcete v naší nemocnici pracovat, musíte držet hubu a krok.

Ve kterém jsme století?

Když jsem nabízel paní náměstkyni práci na vytváření personálních procesů, řekla mi, že personalistika v nemocnici je na úrovni 19. století a já bych chtěl století 21. S tímto výrokem musím souhlasit. Vedení nemocnice dělá vše proto, aby se zaměstnanci cítili jako ve firmách 19 století. Mrzí mne to, že to navenek není vidět.

Koučování

Když jsem procházel pětiletým tréninkem supervidovaným lektorem, jsem věděl, že koučování je skvělý nástroj, pomoci kterého můžete pomoci lidem pochopit sami sebe a pomoci formulovat své přání a pocity tak, aby jim bylo rozumět. Dnes nevím, jestli toto označení mohu jen tak použít. V nabídkách nacházím finanční kouče, marketingové kouče, sexuální kouče, vztahové kouče. Kouč je každý, kdo si to napíše na vizitku, nebo ten, kdo si umí vytvořit alespoň jednoduché webové stránky. Spousta klientů už má nic nepřinášející zkušenost a do této situace přicházím s tím, že nabízím firmám koučink.

Ano jsem kouč, který přestože prošel praxí kněze, poradce, terapeuta, jako nejúčinnější způsob vidí rozhovor, ve kterém může vykonstruovat úplně novou realitu. Umím ovládat řadu technik rozhovoru, které dokážou z klienta vytáhnout ty nejvnitřnější touhy a zakomponovat je do nového příběhu. Umím vystihnout to nejkrásnější z vás a učit vás respektovat vaše slabé stránky, ale při tom je nebrat tak vážně, než aby vás měly brzdit.

Provádím své klienty od plánování až po realizaci nových projektů.

Můžeme spolu naplánovat a propočítat každý detail tak, abyste byli na vše připraveni.

Jaké jsou zakázky mých klientů? Nejčastěji nové projekty v práci. Zásadní změny, kterými klienti procházejí. Rozvod a zásadní osobní změny.

Nejčastějším tématem je rozhodování v kritických situacích.